25. 12. 2016
Německo

Zpráva z národního workshopu v německém Soltau

Druhý národní workshop projektu greenGain byl pořádán partnerem projektu, organizací COALS, 21. – 22. října 2016 v Soltau, v německé spolkové zemi Dolní Sasko. Workshop se uskutečnil spolu s první mezinárodní konferencí greenGain a účastnilo se jej 46 hostů z šesti zemí Evropy. Workshop byl doplněn dvěma exkurzemi, které popisuje čtvrtý článek newsletteru.

Na úvod měli účastníci přemýšlet o otázkách a problémech, které by v rámci události rádi diskutovali. Dotazy byly mířeny na tři témata: ,,místní iniciativy a administrativu’’, ,, údržbu a transport’’ a ,,zpracování surovin’’. Vše bylo zaznamenáno pomocí tabulek tak, aby byly zodpovězené dotazy přehledně ke shlédnutí v průběhu celé události. Následující prezentace místních expertů umožnily zodpovědět dotazy a diskutovat je více do hloubky. Prezentace z události a celou zprávu si můžete stáhnout z webových stránek projektu nebo webu greenGain Informační platformy.

Obrázek 1: Otázky a problémy diskutované s návštěvníky workshopu (foto: Jan Dolezal).

Obrázek 1: Otázky a problémy diskutované s návštěvníky workshopu (foto: Jan Dolezal).

Místní iniciativy a administrativa

První panel workshopu byl uveden prezentací zaměřenou na produkci energie z biomasy pocházející z křovin podél břehů Jensem Edenem (Lower nature conservation agency of the county Friesland, z německého regionu projektu greenGain). Po ukázce charakteristik křovin a jejich plošného rozmístění v regionu vyjmenoval fungující finanční programy na podporu údržby těchto krajinných struktur. Na závěr pan Eden zmínil, že do roku 2014 byla tato biomasa spalována v tradičních velikonočních ohništích. Nicméně díky nové právní regulaci, která tuto činnost zakazuje, nyní kraj Frísland začíná ve spolupráci s místními aktéry a projektem greenGain využívat nové zpracovatelské cesty této biomasy LCMW.

Ulrike Jungemann, regionální projektantka kraje Rotenburg (Wümme), který je druhým německým regionem projektu greenGain, mluvila v druhé části panelu o ,,Iniciativě zaměřené na inovace a kooperaci v oblasti bioenergií’’. Tento program si klade za cíl posílit regionální ekonomiku rozvojem využití lokální bioenergetiky (především bioplynu a dřeva), vytvořením pracovních míst v místních produkčních řetězcích a dlouhodobou perspektivou využití bioenergie. Mnoho účastníků z různých prostředí (státní správy, soukromého sektoru) pracuje v pěti projektových týmech na vytyčení cílů a zavedení sítě v odvětví bioenergie. Ve spolupráci s projektem greenGain je přispíváno k dalšímu rozvoji koncepce využití bioenegie ze dřeva v tomto regionu i k podpoře implementace Bioenergetické iniciativy jako neformálního projektového nástroje.

Údržba a transport

Ralf Ratajczak, hlava agentury zodpovědné za údržbu biomasy podél silnic v Bremervörde, uvedl druhý panel prezentováním své práce, mimo jiné v kraji Rotenburg (Wümme). Jeho tým plánuje údržbu vegetace podél silnic, provádí nezbytné obchodní úkony a kontroluje práce prováděné třetími stranami. Agentura sama provádí jen malou část údržbových prací, jelikož jejich personální a technické možnosti jsou dostatečné pouze pro drobné operace. Pan Ratajczak zdůraznil, že potřebné administrativní procesy firmu zatěžují a náležité finanční prostředky nejsou vždy k dispozici.

V druhé části tohoto bloku, Arne Memmen ze společnosti AGRAR-Service v Sande vysvětil, jak je údržba veřejné zeleně implementována v praxi. Od sekání/kácení vegetace, přes sklízení, štěpkování a spalování biomasy upozornil na hlavní faktory, které je potřeba brát během prací v potaz. S příklady z jeho osobních zkušeností a ukázkou strojů používaných jeho firmou vysvětlil vlastní postupy.

Zpracování surovin

Závěrečný blok započal přednáškou Andrease Melleho ze servisní environmentální společnosti [k]Nord. Ten prezentoval organizaci a ukázal, jak je biomasa LCMW zpracovávána v jeho kompostárně. Aby tak mohlo být učiněno, jsou nezbytné pro stroje společnosti [k]Nord, ve spolupráci se spotřebovatelem, definovat nejvhodnější provozní postupy. Několik faktorů musí být zváženo, než lze stanovit vhodné finální využití materiálu LCMW; mezi nimi je celková cena dodavatele energie, náročnost zpracování a právní rámec, který definuje, jestli a jak je využití daného typu biomasy finančně podporováno.

Poslední mluvčí, pan Christian Kühn z Bayernfonds Best Energy1 GmbH & Co. KG ukázal, jak lze využít biomasu LCMW k produkci energie na příkladu šesti velkých elektráren v Německu. Společnost produkuje ročně 235 GWh elektrické energie a 63 GWh tepla pouze z obnovitelných zdrojů. Celkem šest elektráren zpracuje okolo 370.000 na vzduchu sušených tun dřevěné štěpky LCMW ročně, z přibližně 160ti různých zdrojů o jasně definovaných standardech kvality (vlhkost, obsah popelovin, velikost, atd.).

Obrázek 2: Návštěvníci workshopu diskutují prezentace a kladené dotazy (foto: Jan Dolezal)

Obrázek 2: Návštěvníci workshopu diskutují prezentace a kladené dotazy (foto: Jan Dolezal)

Otázky, diskuze a závěry

Několik otázek, které byly v úvodu položeny, bylo zodpovězeno v rámci šesti přednášek workshopu. Příklady programu ve Frieslandu a Rotenburgu (Wümme) ukázaly, že integrace faktorů ochrany přírody do managementu biomasy LCMW, stejně jako kooperace mezi agenturami na ochranu přírody a společnostmi zavádějícími zpracování biomasy LCMW je možná. Nicméně v případě dalších regionů to nemusí být pravidlem, a tak byla diskuze uzavřena s tím, že zlepšování věřejno-právních-soukromých vztahů je důležitým faktorem v podpoře energetického využití biomasy LCMW.

Na žádost pan Ratajczak vysvětlil, jak agentura zodpovědná za údržbu zeleně podél silnic zpracovává travní biomasu. Konstatoval, že je dnes tráva mulčována, oproti minulosti, kdy byla sbírána pomocí strojní techniky. Tímto způsobem byl totiž odstraňován také hmyz a drobná zvířata, a tak je tato technika na silnicích nižších tříd z důvodů ochrany přírody zakázána. Objasnil, že díky mulčování, je tak humus po léta akumulován a vegetace podél silnic roste rychleji, což naopak vede k problémům s vodní drenáží v ulicích.

Prezentace vedly k dalším otázkám ze strany publika. Na žádost paní Jungemann osvětlila, jaký je podíl zemědělských ploch určených k produkci surovin na výrobu bioplynu (především kukuřice) v kraji Rotenburg (Wümme): 56 % orné půdy v regionu je pokryto biomasou pěstovanou pro bioplynové stanice, což představuje 23 % z celkové zemědělské plochy (zahrnující například také pastviny). Dále vysvětlila, proč by traviny z údržby vegetace podél silnic mohly být potenciálním substrátem po bioplynové stanice v regionu. Nicméně většina projektantů si myslí, že tato biomasa není dostatečně homogenní a preferují využití plodin, které rostou na jejich polích.

Pan Memmen zodpověděl technické dotazy a potvrdil, že používá stejné štěpkovače na stonky větších rozměrů jako na křoviny. Dále uvedl, že v cca 80% případů je materiál přímo doručován do elektráren (i menších) bez jakéhokoliv předchozího ošetření.

Na závěr se pan Kühn zeptal publika, zda má informace o tom, jaké je potenciální dostupné množství biomasy LCMW v Německu. Pan Klaus Lenz, z partnerské poradenské firmy projektu greenGain SYNCOM, jej odkázal na project BioBoost a jeho výsledky.

Autor: Aline Clalüna, Chamber of Agriculture Lower Saxony

Zpět na všechny zprávy